Cestování a golf

Program dnešního dne nabízí volný program v Homeru, nebo fakultativně půldenní lov halibutů. Odpoledne nás pak čeká přesun do Anchorage.

Lov halibutů

Většina výpravy se již včera po návratu z plavby na mořských kajacích rozhodla pro lov halibutů, který bylo nutno zajistit předem. Bylo také nutno zakoupit rybářský lístek. Nedá se říci, že tato legrace patřila mezi ty nejlevnější, půldenní plavba pro seniory 125 USD, rybářský lístek 28 USD.  I když ryby doma nechytám a ryby také vůbec nejím, tak to bylo velice zajímavé. Každý účastník si mohl ponechat dva halibuty, ostatní se vraceli zpět do moře. Počasí nám tentokrát moc nepřálo, občas pršelo a foukal studený vítr. S bohatým úlovkem – cca 35kg rybích filetů jsme se vrátili krátce po dvanácté hodině zpět do Homeru.

Halibut (Hippoglossus stenolepis) je největší ze všech platýzů. Obě oči má umístěny na horní tmavší polovině ryby. Tmavá vrchní a postranní část ryby působí jako ochranné zabarvení splývající a mořským dnem. Průměrná váha je 15- 50kg. Výjimkou nejsou ani 150kg kousky. Loví se celoročně, ale nejlepší sezóna je od května do října. Halibut je údajně nejlepší bílé rybí maso, zkrátka delikatesa. Líčka platýzů jsou vybranou pochoutkou.

K obědu byl pečený halibut. Do Anchorage jsme přijeli kolem deváté hodiny. Ubytovali jsme se na stejném místě jako první den, v penzionu Artic Fox Inn. K večeři byl pro změnu halibut pečený.

Lenka – naše nová průvodkyně

je původem z Vysočiny,  má české a americké občanství. V průběhu letní turistické sezóny bydlí v Homeru se svoji malou dcerkou. Mluví perfektní americkou angličtinou a umí velice zajímavě vyprávět. Pořád telefonuje a zařizuje akce pro Michala, který toho někdy až zneužívá. Během cesty do Anchorage se ukázalo, že je vyzbrojena velkým množstvím vědomostí, a to nejen o Aljašce, mnoha mapami a podrobnými průvodci. Je velice inteligentní, příjemná a pohledná žena. Jak si ale poradí s desítkou turistů z Česka a jejich tuctem názorů je stále otázkou.

Lov halibutů – video
Den šestý – galerie

Program pro příští dva dny se dá shrnout do několika řádků. Na mořských kajacích budeme obdivovat floru a faunu v členitých zátokách a lagunách Kachemak State Park. Přespíme ve stanech přímo na pláži. Po návratu se seznámíme s městech Homer nebo budeme rybařit.

Kachemak Bay State Park je první státní park Aljašky. Má rozlohu asi 400.000 akrů, nachází se v něm horské výběžky pokryté hustými lesy, ledovce a oceán. Na mořských kajacích pádlovali Eskymáci na Aljašce údajně už před 9000 lety. Jako jediní lovili z kajaků také velryby.  Dnes, když už je lov velryb zakázán, jsou mořské kajaky doménou dobrodruhů.

Mořské kajaky a noc na pláži zálivu Kachemak Bay

Z přístavu v Homeru jsme odjeli lodí v jedenáct hodin. Po hodině plavby rychlým člunem přistáváme na pláži v zálivu  Kachemak Bay.  Z lodi jsou vyloženy na oblázkovou pláž mořské kajaky, stany, karimatky a vše ostatní. Po oba dny nás provází zálesák Kamil.

Rychle jsme postavili stany, něco sezobli ze svých zásob a po krátké instruktáži nasedáme s Petrem do mořského dvoumístného kajaku. Pokud uvážíte, že jsem v takových „neckách“ nikdy neseděl, potřebovalo to i trochu odvahy. Počasí bylo úžasné, hladina klidná, voda průzračná – jsme zde jen my a okolní divočina.

Cílem naší plavby byla Tutka Bay Laguna. Po dvou hodinách pádlování jsme na místě. Dlouho jsme se nezdržovali, začínal odliv a bylo nutno se vrátit. Při návratu se hladina začala vlnit a bylo potřeba trochu zabrat. Při instruktáži nám bylo řečeno, „první rychle vyskočí a vytáhne loď.  Musím přiznat, že po čtyřech hodinách pádlování mi to vyskakování trvalo snad věčnost.

Večer odjeli zdatnější vodáci ulovit ryby na večeři. Ostatní se postarali o palivo a oheň. Přiletěla i avizovaná návštěva – komáři v hojném počtu. Protože se nacházíme v prostředí obývaném medvědy je nutno na noc zabezpečit potraviny. Podle oficiálních instrukcí amerických biologů je kvůli ochraně potravin nutné zavěsit potraviny minimálně šest metrů vysoko a čtyři metry od kmene. My jsme to v praxi ani nezkoušeli a myslím, že autoři návodu také ne.

Co ještě dodat. Večerní vycházka do okolí, liduprázdná pláž, romantická pohoda při ohni, opékání ryb a ten úžasný západ slunce – na to snad nedá nikdy zapomenout. Pravá Aljaška!

V noci bylo dost chladno, ale dalo se to vydržet. Po snídani jsme s Petrem nasedli do kajaku a vydali jsme opačným směrem do zálivu Sadie Cove. Překrásné scenérie, mořské vydry a orli bělohlaví nás okouzlovali po celou cestu. Na pláž jsme se vrátili kolem jedenácté hodiny a začali jsme balit naše ležení. Naši vytrvalí rybáři zase ulovili nějakou rybu. Protože ji nikdo již nechtěl čistit tak ji hodili zpět do moře. Za několik desítek vteřin přiletěl orel a rybu si odnesl. Nepochopím jak z výšky několik set metrů ji mohl uvidět. Po obědě jsme nalodili kajaky, campingovou výbavu, osobní věci a vrátili jsme se do Homeru.

Večer šla větší část skupiny ulovit ryby k večeři. Já s Petrem jsme se vydali na prohlídku Homeru. Diskuze nad plány cesty na příští dny se protáhla až do půlnoci. Ze skutečnosti, že další dny naši výpravu povede místo Michala Lenka jsem moc nadšený nebyl. Co si budeme povídat, žena jako průvodce drsnou Aljaškou, která tuto trasu jako průvodce nikdy neabsolvovala, to nebylo vůbec povzbudivé a nadšení hodné.

Den čtvrtý a pátý – galerie
Mořské kajaky – video
Večeře na pláži zálivu Kachemak Bay

Scénář dnešního dne nabízí dopolední prohlídku Sewardu nebo fakultativní lodní výlet s pozorováním velryb, tuleňů a obrovské kusy padajícícch ledovců. Odpoledne nás čeká přesun do Homeru se zastávkou  na řece Russian River, kde lze pozorovat tah lososů a možná i lovící medvědy.

Lodní výlet

Většina zvolila lodní výlet do zálivu Aialik Bay doufajíce,  že uvidíme velryby a další mořskou faunu. Ze Sewardu vyplouváme v osm hodin. Nejdříve jsme se posadili na kryté palubě a vše pozorovali z okna. Na otevřenou palubu, kde to hodně foukalo a byla tam pořádná zima, jsme vycházeli jen na upozornění kapitána. V ceně 140 USD  bylo i malé občerstvení. Krásné scenérie a pohled na ledovec Hogate Glacier, padající kusy ledu, velryby, tuleni, vydry, papuchálci  a další živočišstvo později všechny přimrazilo na venkovní palubě a zimu a vítr již nikdo nevnímal.

Medvědi na Russian River

Řeka Russian River je přítokem řeky Kenai, která odvodňuje centrální část stejnojmenného poloostrova. Nachází se cca 110 mil jižně od Anchorgate.

Rybolov na Aljašce je velmi populární. Čistá voda Russian River je jedním z nejvyhledávanějších míst pro lov červeného lososa. Mnohdy zde loví i více než 1000 rybářů denně. Řeka však neláká na štědrý úlovek jen rybáře, ale i hladové medvědy, kteří si musí před zimou vytvořit dostatečné tukové zásoby.

Pro přístup k řece jsme využili jednu ze vstupních bran kempu, který slouží hlavně rybářům. Vstupné 3 USD.  Z důvodu ochrany přírody vede kolem řeky dřevěný chodník, ze kterého se do řeky vstupuje po železných schodech. V době naší návštěvy lososi ještě netáhli a rybáři se dali na prstech spočítat. Kousek od soutoku řek chodník skončil. Chvíli jsme pozorovali rybáře a už jsme se chtěli vrátit když se na protějším břehu objevila medvědice se dvěma mláďaty. Byl to úžasný zážitek. Z uctivé vzdálenosti jsme rodinku pozorovali asi hodinu. Respekt před nimi dávali najevo i rybáři v řece.

Homer

Homer se nachází na březích Kachemak Bay v blízkosti jižního cípu Kenai Peninsula.  Město bylo založeno na začátku 19.století usedlíky a havíři, kterým bylo bezplatně přiděleno území  od vlády Spojených Států. V dnešní době ekonomika města je závislá na průmyslovém rybolovu a turistickém ruchu. Homer je znám svou komunitou řemeslníků, počtem galerií a obchůdků s místními výrobky. Pro turisty je zde připraveno množství aktivit: rybolov, kajaky, pozorování medvědů a divokého ptactva.

Homer je unikátní svou polohou. Ta část města, která leží na úzkém výběžku vybíhajícím 4,5 mile do oceánu se jmenuje Homer Spit.  Ten se svými kilometry pláží, kempingem, obchody a přístavem je jako stvořený pro turistický ruch a rybolov. Homer Spit není jen místo, kde země končí a moře začíná – je to místo, kde začít dobrodružství.

Do Homeru jsme dojeli až po desáté hodině večerní. Ubytovali jsme se v domě spolumajitele cestovky, která naše cestování po Aljašce organizuje. Den plný zážitků jsme diskutovali až do půlnoci.

Aljaška 2012 – den třetí – galerie 
Lodní výlet – video
Medvědi na Russian River – video

V itineráři pro dnešní dopoledne je návštěva  Alaska Wildlife Conservation Center, kde je možno vidět zvířata ve volném výběhu, nebo fakultativně  rafting na Six Mile Creek. Odpoledne přejezd do Sewardu a nenáročný pěší výlet k ledovci Exit Glacier. Pro zájemce možnost obtížnějšího treku k ledovcovému poli. Pro vysoký stav vody byl však rafting odvolán.

Z Anchorage odjíždíme v devět hodin směrem na jih po silnici Seward Highway. Jen málo silnic ve Spojených státech se může pochlubit rozmanitostí malebné krajiny a přírodních krás, soustředěných v jedné oblasti. Tato 127 mil dlouhá silnice, spojující Anchorgate a Seward, protíná některé z nejkrásnějších scenérií v zemi. Krajina se mění z bahnitých vod Turnagain Arm v ostré horské hřebeny, které pokrývají modré ledovce stékající mnohdy až téměř k moři. Květy, vodopády, hory, modré ledovce, ledovcová řečiště a jezera – to vše je Seward Highway.

Pro nedostatek času, způsobený čekáním na poslední účastníky zájezdu v Anchorage, jsme celou tuto krásu viděli jen z okénka auta. I tak nás všechny úžasné scenérie se zasněženými vrcholky hor naplňovali očekáváním dnů příštích.

Alaska Wildlife Conservation Center

Alaska Widlife Conservation Center je nezisková organizace, která se stará o zraněná a osiřelá zvířata a celoročně jim nabízí prostorné výběhy a kvalitní péči. Zvířata, která nemohou být vypuštěna do volné přírody jsou zde chována trvale.

Cestou do Sewardu jsme také centrum navštívili. Pozorovali jsme medvědy, kojoty, bizony, losy a mnoho dalších zvířat a ptáků ze vzdálenosti několika metrů za plotem. Uvidíme co uvidíme v divoké přírodě ve které se budeme několik dnů pohybovat. Pro jistotu jsme si mnohá zvířata vyfotografovali.

Exit Glacier

Exit Glacier je jediným ledovcem v Kenai národním parku do jehož blízkosti se dostanete v letním období autem. Je to místo kde můžete být zblízka svědky toho jak ledovec mění krajinu a jak rostliny kultivují neúrodnou skalnatou krajinu odhalenou ustupujícím ledovcem.

Zaparkovali jsme v blízkosti Exit Glacier Nature Center odkud jsme se vydali přes skalnatou pláň k čelu ledovce. Kvůli častým záplavám není toto místo vždy přístupné. Od čela ledovce jsme se vrátili na dobře udržovanou stesku po okraji ledovce. Tato středně náročná trasa nás zavedla na vyhlídku v blízkosti stěny z modrého ledu, odtud je snad nejhezčí pohled na ledovec Exit Glacier. Ti zdatnější pokračovali až na ledovcové pole.

Seward

Seward  je přístavním městečkem s bohatou rybářskou historií. Zachovává si svoji atmosféru, kterou tvoří  staré dřevěné budovy, jaké známe z westernových filmů. Městečko bylo založeno roku 1903 při výstavbě aljašské železnice, kdy bylo potřeba vybudovat přístav, kam by bylo možné dopravovat potřebný materiál na její výstavbu.

Do městečka jsme přijeli hodně pozdě večer. Po ubytování jsme šli s Petrem do přístavu, kde jsme pozorovali rybáře jak na molu čistí své úlovky. Ještě o půl jedenácté slunce osvětlovalo vrcholky hor.

Aljaška 2012 – den druhý – galerie
Seward Highway – video

            Aljaška je 49. stát USA a je největším státem unie. Hustota osídlení je velmi nízká, žije zde 665 000 obyvatel. Původní obyvatelé, Indiáni a Eskymáci dnes tvoří asi 15% populace. Původním způsobem života jich žije jen velmi málo. Hlavním městem je Juneau, největším Anchorage s 270.000 obyvatel.

            Aljašku koupili Američané od Ruska v roce 1867 za pouhých 7 200 000 USD. Američané se po nákupu rozsáhlého území soustředili hlavně na lov velryb a lososů. Nová éra Aljašky nastala po objevené zlata na přelomu minulého století. Dnešní Aljaška je moderní, bohatý stát, který žije z těžby ropy a zemního plynu, rybářského průmyslu, rostoucího turistického ruchu a z velkých dotací od vlády na armádní základny, které jsou strategicky rozmístěné po celé Aljašce.

            Aljaška je vysněným místem všech dobrodruhů a milovníků drsné přírody, všech nás, kteří jsme již od dětství četli příběhy statečných zlatokopů, zálesáků a lovců. Aljaška dodnes nabízí návštěvníkům opravdovou divočinu se vším, co k ní patři. Naleznete tu nedotčenou přírodu se všemi jejími zázraky: ledovce padající do oceánu, ve kterém se prohánějí kosatky, velryby, delfíni či plejtváci, dlouhé bílé noci v létě a polární záři na podzim, tah lososů proti proudu řek i obrovská hnízdiště ptáků, kteří spěchají, aby stihli vyvést své mladé během krátkého léta.

            Po cestě na Aljašku jsem toužil dlouhá léta. Až letos na výstavě cestovního ruchu jsem se definitivně rozhodl – pojedu. Pak už šlo vše ráz na ráz. První schůzka se zástupcem cestovky, zaplacení zájezdu a příprava. Nejhorší bylo balení zavazadla, jako vždy bude něco zcela zbytečné a něco bude určitě chybět.

Aljaška 2012 – den první

Z Prahy jsme odletěli v 6:00, do Frankfurtu jsme přiletěli v 7:20. Pak jsme čekali celé čtyři hodiny na odlet do Anchorage. Určitou zajimavostí byla skutečnost, že z Frankfurtu jsme odlétali v 11:20 a do Anchorage jsme přiletěli v 11:00 –  předběhli jsme čas. Po zdlouhavých formalitách a pohovoru s imigračním úředníkem, což zabralo téměř dvě hodiny, jsme konečně vstoupili na půdu Aljašky.

Na letišti nás čekal spolumajitel cestovky a náš průvodce v jedné osobě –  Michal. Přiletělo nás celkem dvanáct, dva další se k nám ještě přidají. O nákupech, jídle, cenách, ubytování a pod. se budu ve svém cestovním deníku zmiňovat jen výjimečně, pokladní deník nevedu. Po ubytování v penzionu Artic Fox Inn, kam se ještě v průběhu zájezdu dvakrát vrátíme, bylo volné odpoledne. To jsme využili k očistě, aklimatizaci, doplnění zásob a přípravě na příští den.

Aljaška 2012 – den první – galerie