Aljaška je 49. stát USA a je největším státem unie. Hustota osídlení je velmi nízká, žije zde 665 000 obyvatel. Původní obyvatelé, Indiáni a Eskymáci dnes tvoří asi 15% populace. Původním způsobem života jich žije jen velmi málo. Hlavním městem je Juneau, největším Anchorage s 270.000 obyvatel.
Aljašku koupili Američané od Ruska v roce 1867 za pouhých 7 200 000 USD. Američané se po nákupu rozsáhlého území soustředili hlavně na lov velryb a lososů. Nová éra Aljašky nastala po objevené zlata na přelomu minulého století. Dnešní Aljaška je moderní, bohatý stát, který žije z těžby ropy a zemního plynu, rybářského průmyslu, rostoucího turistického ruchu a z velkých dotací od vlády na armádní základny, které jsou strategicky rozmístěné po celé Aljašce.
Aljaška je vysněným místem všech dobrodruhů a milovníků drsné přírody, všech nás, kteří jsme již od dětství četli příběhy statečných zlatokopů, zálesáků a lovců. Aljaška dodnes nabízí návštěvníkům opravdovou divočinu se vším, co k ní patři. Naleznete tu nedotčenou přírodu se všemi jejími zázraky: ledovce padající do oceánu, ve kterém se prohánějí kosatky, velryby, delfíni či plejtváci, dlouhé bílé noci v létě a polární záři na podzim, tah lososů proti proudu řek i obrovská hnízdiště ptáků, kteří spěchají, aby stihli vyvést své mladé během krátkého léta.
Po cestě na Aljašku jsem toužil dlouhá léta. Až letos na výstavě cestovního ruchu jsem se definitivně rozhodl – pojedu. Pak už šlo vše ráz na ráz. První schůzka se zástupcem cestovky, zaplacení zájezdu a příprava. Nejhorší bylo balení zavazadla, jako vždy bude něco zcela zbytečné a něco bude určitě chybět.
Aljaška 2012 – den první
Z Prahy jsme odletěli v 6:00, do Frankfurtu jsme přiletěli v 7:20. Pak jsme čekali celé čtyři hodiny na odlet do Anchorage. Určitou zajimavostí byla skutečnost, že z Frankfurtu jsme odlétali v 11:20 a do Anchorage jsme přiletěli v 11:00 – předběhli jsme čas. Po zdlouhavých formalitách a pohovoru s imigračním úředníkem, což zabralo téměř dvě hodiny, jsme konečně vstoupili na půdu Aljašky.
Na letišti nás čekal spolumajitel cestovky a náš průvodce v jedné osobě – Michal. Přiletělo nás celkem dvanáct, dva další se k nám ještě přidají. O nákupech, jídle, cenách, ubytování a pod. se budu ve svém cestovním deníku zmiňovat jen výjimečně, pokladní deník nevedu. Po ubytování v penzionu Artic Fox Inn, kam se ještě v průběhu zájezdu dvakrát vrátíme, bylo volné odpoledne. To jsme využili k očistě, aklimatizaci, doplnění zásob a přípravě na příští den.
Aljaška 2012 – den první – galerie